HRTL vyrábí hudbu z organizovanýho chaosu

Leoš Hort aka HRTL si hudbu na koncerty nepřipravuje. Zato s sebou místo počítače tahá bednu plnou krabiček a kabelů. Cokoliv, co slyšíš, je produktem živý improvizace. A je to naprosto skvělý.

Délka článku: 4 min
Interview

Zatímco většina DJs a producentů skládá hudbu doma a na pódia si tahá laptop, ze kterýho pouští beaty a podklady, HRTL má k hudbě jinej přístup: sbírá nejrůznější analogový synťáky, starý bicí moduly, krabičky, oscilátory a spoustu dalších věcí, který neumíme ani pojmenovat. Veškerou hudbu pak tvoří živě a od nuly. Výsledkem je acid house / techno mix, se kterým se Leoš dostal letos i na Colours of Ostrava a za debutovou desku Dataloss obdržel loni žánrovýho Anděla v kategorii elektronická hudba.

leoš hort hrtl

Zpočátku to přitom vypadalo, že ho čeká spíš kariéra v symfonickým orchestru. Odmala chodil na hodiny kytary, ve třinácti zjistil, že existuje rock‘n‘roll, a v patnácti chtěl založit hardcore jazzovou kapelu. O rok později ale objevil elektronickou hudbu a bylo jasno.

„V tý době se mi dostal do ruky první synťák. Od té chvíle jsem věděl, že to s compem dál nepůjde. Začal jsem obíhat bazary a prohledávat net, abych si za pár stovek z kapesnýho a brigád nakoupil první vybavení. Pak jsem odjel do Maďarska na Erasmus, na školu, která kombinuje výtvarné umění a hudbu. Když jsem se vrátil, věděl jsem, že se můžu pustit do vlastního projektu.“

leoš hort hrtl

HRTLovo domácí studio vypadá jako výlet do sci-fi filmu z osmdesátých let. Stěny zaskládaný hromadou krabiček a přístrojů, mezi nima natahaný kabely, dokonale organizovanej chaos. Všechno bzučí, vydává tóny, houká a zrní, a uprostřed stojí člověk, kterej ve svým království působí spíš jako Thomas Alva Edison než jako klubovej DJ. Zprovoznit tuhle tisícihlavou mašinu musí být fakt náročný.

„Dneska zvládnu zapojit set za půl hodiny. Na začátku to byla hodina, protože děláš chyby, který musíš postupně najít a opravit. Vozím s sebou plnou tašku kabelů, tak jsem si to chtěl zjednodušit a měl všechno zapojený předem. Pak jsem ale zjistil, že zapojování kabelů má kouzlo nějakýho rituálu. Navíc si tím trénuješ paměť. Zvykneš si vytvářet vztahy mezi věcmi a jsi pak schopnej hrát i poslepu.“

leoš hort hrtl

„Některý krabičky není vůbec lehký sehnat – takže prohledávám německej, anglickej nebo japonskej eBay. Ale občas stačí i projít zastavárny. Snažím se nedělat z toho moc velkej fetiš, i když to fetiš samozřejmě je, už ze svý podstaty. Věci, který dělám, dělám z určitýho důvodu; vím, proč to chci dělat a kam mě to dostane. Není to jenom sběratelská vášeň. Furt hledám prostředky k vytvoření nějakýho zvuku.“

leoš hort hrtl brno

Leošova příprava na koncerty začíná a končí poslechem interpreta, na kterýho po příchodu na stage plynule naváže. Po pěti minutách už je to volnej pád. Všechno se pak odvíjí podle jeho aktuálních pocitů. Záleží na tom, jak se vyspal, jakou má náladu, jak se cítí. Může to být rychlý, taneční, zadumaný nebo fakt divoký. Právě kouzlo improvizace je pro tento způsob tvorby stěžejní.

„Poslední dobou je to hodně džungle. Vzteklá gorila v říji. Mám pocit, že hraju pořád tvrději. Nejradši mám akce, kde hraju v kruhu modularistů, teda těch, kteří dělají muziku stejně jako já. Ke všem našim meetingům se vážou akce, který jsou mnohem intimnější než velký festivaly nebo kluby. Lidi tam vědí, co dělám, úplně to hltají, jsou pozorný a mě to hecuje a chci se jim předvést. Tyhle akce si pak s sebou nosím v srdci nejvíc.“

leoš hort hrtl

Důvod, proč se Leoš drží analogový produkce, je pro něj naprosto jasnej. Živá improvizace ho zkrátka okouzlila daleko víc. Cítí v ní větší sílu a nakonec taky bližsí spojení s těmi, kteří si jeho set přišli poslechnout. 

„Když půjdu do extrému, může se stát, že vznikne appka, co prohledá hudbu, kterou mají v mobilech lidi v sále, a udělá z toho set. Znám spoustu výborných DJs, kteří dělají perfektní věci a já je za to respektuju. Pro mě je ale blíž ta možnost hrát opravdu naživo. Publikum tomu totiž nemusí rozumět, ale podvědomě cítí, že to hraju pro ně a hraju to napřímo. Myslím, že je to pro všechny mnohem silnější zážitek.“

leoš hort hrtl

Minulý rok vydal Leoš desku Dataloss, kterou Výbor Akademie populární hudby ocenil soškou Anděla v kategorii Elektronická hudba. Původně to měla být sbírka toho nejlepšího, co vytvořil za předcházející rok a půl. Nahrával na počítač, kterej začal odcházet – tak zašel za kamarádem, aby mu zálohoval data a přeinstaloval systém. Jenže potom přišel nečekanej zvrat.

„Volám mu a říkám: Čau, sedím u tvýho compu a hledám svoji složku. Tu, ve který jsou moje data. A on povídá: Aha, tak tu jsem smazal. Proto Dataloss.“

„Zhroutil jsem se a nevěděl, co mám dělat. Takový práce v háji. Ale díky kámošům a úderným proslovům přímo do duše jsem se z toho vyhrabal. Vyhecoval jsem se a řekl si, že to stihnu do konce roku. Byl červen. Říkám si: Nebudu spát, nebudu chodit do práce, na všechno se vykašlu a nakonec ještě budu rád, že jsem o všechno přišel. Na začátku prosince jsem přišel s deskou. Za dva měsíce jsem slyšel svý jméno v Lucerně na předávání Andělů.“

leoš hort hrtl

Kromě vlastní tvorby stojí Leoš taky za projektem Bükko Tapes. Celý to začalo tím, že našel na Soundcloudu několik šikovných producentů. Měli patnáct followerů a svoji hudbu pouštěli maximálně pár kámošům a bráchovi. Rozhodl se vydat jejich hudbu na kazetách, a tak vznikly první pásky labelu. Dneska se Bükko Tapes zaměřuje na tvorbu alternativních producentů z Česka, ale i z dalších zemí východní Evropy.

„Když jsem ty muzikanty začal oslovovat a říkat jim, že to, co dělají, je skvělý a měli by to někde vydat, koukali na mě, jako bych byl z jiný planety. Nechápal jsem, že nemají absolutně žádnou důvěru v to, co dělají. Zároveň to byl pro mě impuls k tomu začít hudbu vydávat. Dneska už Bükko funguje trochu jinak, máme devět fyzicky vydaných releasů a pořád pokračujem.“

leoš hort hrtl

text: Pavla Gabrhelíková
foto: Jiří Faix 

Nejčtenější

Sledování excelentních akcí

„Cože, ono už to bylo?“ Díky možnosti sledovat akce se o všech nově oznámených koncertech, výstavách a festivalech dozvíš včas.

>