Vybrali jsme čtyři projekty, který by podle našeho názoru neměly uniknout tvojí pozornosti. Promlouvají k nám. Vyjadřují totiž pocity, který čas od času zažíváme všichni. Pocity jako...
Občas mám chuť mít na poličce abecedu
Co se stane, když se potká keramik s designérem fontů? A ještě ke všemu jsou to oba konceptuální umělci? Zjistili jsme to hned na začátku levé strany areálu, a je to celkem úlet. Superior Objects je kolekce abstraktních předmětů, které představují porcelánovou abecedu. Sice není na první pohled poznat, že to jsou vlastně písmena, ale jsou. Takovej postmoderní slabikář, kterej si můžeš vystavit doma v kuchyni.

"No a z čeho to je?" zajímá nás.
"Z žárohlíny."
"Z čeho?"
"Žárohlína. Materiál, ze kterýho v Laufenu dělají záchody."
Odteď budeme této kolekci říkat Žárohlína Laufen. Zní to trochu jak jméno punkový kapely z Neratovic.
Občas mám problém sehnat futuristické doplňky
Past Future je projekt, zabývající se designem slunečních brýlí. Nemáme teď na mysli typ "za kilo na benzínce"; spíš "Lady Gaga si jde pro Grammy a má na sobě tyhle brýle". Hele:

Jako první nás napadlo, jestli se takový brýle dají rozsednout. Pak jsme se rozhodli, že to zkoušet nebudeme, a místo toho jsme si zahráli pár scén z dalšího dílu Men in Black (nebo Profesionálů). Pavle prý žádný brýle nikdy neslušely, ale tady zažila historickej okamžik. Protože zakrývají 80% obličeje. Pavla měla trochu existenciální náladu. Vzala si vizitku.
Občas se mi chce šplhat do neznáma
Stojíme u velký zdi. Jsou o ni opřený tři žebříky, na který se tvoří fronta, protože každej chce nakouknout přes okraj. Nikdo neví, co tam je... takže kriticky zhodnotíme situaci a jdeme si tam stoupnout taky. Ta zeď je hrozně tajemná!

Nejaktivnější je v tomto směru Pavla, která vzhlíží k okraji jako horolezec k vrcholu Annapurny (a kdyby ta fronta byla na hodinu, tak tam bude stát hodinu, protože musí vidět, CO JE ZA TOU ZDÍ). Když na ni ale konečně přijde řada, zjišťuje, že se vlastně bojí výšek. Hodně. Polije ji horký pot a má pocit, že na ni za chvíli spadne celej stan. Nespadl. Nicméně jsme díky její odvaze zjistili, co tam je. Neřeknem. Běž na Designblok.
Občas mám chuť dát si na hlavu kus plsti
Ženská část našeho týmu našla štěstí ve stánku s klobouky. Ten byl navíc opuštěnej, takže to tam vypadalo jako v nějaké luxusní kabince u Chanela (kam si můžeš vzít třeba půl obchodu a nikdo nic neříká, protože je každýmu jasný, že máš na kreditce roční rozpočet Burkiny Faso). Sofya Samareva vyrábí geometrické klobouky s unikátně tvarovanými kšilty a jako materiál používá plsť, což nám přijde super, protože plsť jsme neviděli snad od roku 1998.

Pavla prohlašuje, že nosit na hlavě abstraktní geometrický tvary je geniální, a bere si další vizitku. A že kdyby dávala větší pozor v hodinách geometrie, mohla být na Designbloku taky. Potom si odešla do Excelent zóny pro další pivo a naposledy byla viděna, jak sedí kdesi na Letné a zuřivě kreslí opsané a vepsané kružnice.