Místo, kde se zrodil českej hip-hop

Tomáš Sochůrek je fenomén v ústraní. Jeho studio Jižák definovalo zvuk českýho hip-hopu tak, jak ho znáš teď.

Délka článku: 3 min
Interview

Možná ti to jméno nic neříká. Tomáš Sochůrek sice patří k vůbec nejdůležitějším osobnostem české hip-hopové scény, sám ale zůstává radši v pozadí. Role šedé eminence ve společnosti hvězdných jmen mu totiž vyhovuje.

Že nejsem tolik vidět? Nevadí. Nejsem už totiž dost extrovertní na to, abych stál na pódiu. Je to tvoje volba. Buď jseš rapper, jdeš s kůží na trh, jseš mediálně známej a děláš svoji věc, nebo si nakonec vybereš to, co já. Já jsem takhle maximálně spokojenej.”

Tomáš Sochůrek, mistr nedbalé elegance.

Starší fanoušci budou Tomáše nejspíš znát pod pseudonymem Etienn, pod kterým vystupoval na začátku 90. let ve formaci Coltcha. Ta tehdy patřila k pionýrům lokální scény po boku raných WWW nebo PSH. Odtud už byl do Jižáku jen kousek. Tomáš legendární studio sám založil a dodnes se stará o jeho provoz. Na starost má produkci, mix a mastering.

Většina prvních českých hip-hopových alb a singlů byla nahrána v panelákovým bytě na Jižním Městě a točil se tu třeba i notoricky známej klip Jižák od PSH. Současný Tomášovo studio se teď sice nachází v rodinným baráčku na okraji Prahy a má jenom dvě malý místnosti, atmosféra ale nikam nezmizela. Tady se přepisovala historie. Tomáš už je chlap ve středním věku, přerod z rapujícího floutka v uznávanýho tátu scény ale zvládá skvěle.

Studio Jižák zvenku. Tos nečekal.

Na začátku devadesátek dělali všichni všechno, nebyly ještě pevně rozdělený úkoly. Orion a Sifon už rapovali, LA4 tancoval breakdance, rapovat začal až později. Wich se učil hrát jako DJ a produkovat tracky. Těch lidí tehdy nebylo moc. Celý to vzešlo z graffiti scény v Praze. Mně malování nikdy moc nešlo, tak jsem logicky zkusil dostát svýmu v jiný disciplíně, což byl původně rap.”

Díky působení v Coltche jsem se začal zajímat víc o hudbu i po technický stránce. S ostatníma klukama jsme začali nahrávat první věci u mě, až z toho vzniklo takový provizorní studio. Pamatuju si, že u první nahrávky, kterou jsem dělal tušim pro Názov Stavby, jsem vystříhal všechny nádechy. Nikdo si toho naštěstí v tý době nevšim, ale zpětně mi pak došlo, že to byl fakt úlet.”

Místo činu.

Tomáš říká, že kdyby to dělal pro prachy, dávno by s Jižákem seknul. Srdce mu to ale nedovolí. Klíčová je pro něj kvalita výstupu, na který fakt lpí a nedopustí, aby pod jeho jménem vyšlo cokoliv, co nepovažuje za dotažený na maximum. To je sice občas trochu kreativní opruz, výsledek ale přebíjí všechno.

Baví mě hlavně to, že se pořád posouvám někam dál. I když v jednu chvíli byl s Jižákem málem konec. To zrovna běžela vlna crunku a podobných stylů. Štvalo mě to tak, že jsem se na to vykašlal a šel jsem místo studia programovat weby. Pak si mě to ale zavolalo zpět a já jsem zjistil, že bez toho vlastně nemůžu bejt.”

Nahrávací místnost. Druhej nejstylovější kamrlík v republice.

Jižák je v hip-hopovým světě takovej pojem, že Tomášovi prošla pod rukama prakticky kompletní česká elita. S Hugo Toxxxem se mu třeba pracuje skvěle, protože přesně ví, co chce. Sifon z WWW je tak alternativní, že i ve studiu mluví v obrazech. Ektor je prý jako člověk hodně tvrdej, naopak Orion je extrémní pohodář, kterej nikdy nepřestane překvapovat.

Dveře do rodinnýho studia ale mají otevřený i začínající interpreti. Tomáš vysvětluje, že samotný nahrávání není vlastně žádná věda. Nováčkům doporučuje naučit se poslouchat hudbu analyticky, vybrousit cit pro detail. Ve studiu to pak vychází zhruba na jeden track za den.

První krok, když ke mně přijde člověk, co má vybranej beat a napsanej text, je nahrávání vokálů. Pak to nějakym způsobem upravujeme a mícháme do sebe. Pak je to hotový. Zároveň se ale snažím poradit, diskutujeme o finální podobě. Když se mi něco nezdá, snažíme se vždycky zvolit to nejlepší řešení, ke kterýmu většinou v míru dojdeme.”

Produkční místnost. Nejstylovější kamrlík v republice.

Kromě Jižáku se Tomáš věnuje i cestování; jako koncertní zvukař jezdí s Prago Union. Vybrat si mezi studiem a zvukařinou by ale nedokázal.

Potřebuju studio k životu, ale zároveň je občas nutný sbalit se, vypadnout a vidět, jak ty věci fungujou naživo. Letos jsme měli s Prago v Brně dva koncerty během dvou dní, protože ten první se totálně vyprodal a byl enormní zájem. Lidi celou dobu skákali a znali texty, a právě tyhle momenty ti pak ukazujou, že to celý má smysl a dá ti to obrovskou energii. Prostě v létě na fesťáku, v zimě na Jižáku.

"Mix je jako postavit auto od základů. Mastering znamená pořádně ho vytunit."

Text: Jakub Sejk
Foto: Jiří Faix

Nejčtenější

Sledování excelentních akcí

„Cože, ono už to bylo?“ Díky možnosti sledovat akce se o všech nově oznámených koncertech, výstavách a festivalech dozvíš včas.

>