Michal Cimala dokazuje, že sochy nepatří jenom do muzea

Podle sochaře a hudebníka Michala Cimaly je nejlepší hledat inspiraci pro tvorbu v každodenním prachu rušných ulic. S touhle filozofií vyrábí bizarní nástroje, učí na AVU a podílel se i na rekvizitách pro Hugh Jackmana do filmu Van Helsing.

Délka článku: 4 min
Interview

Michal nejdřív studoval na UMPRUM, pak sochařství v Berlíně a teď už skoro deset let působí v ateliéru Lukáše Rittsteina na pražské AVU. Nejdřív dělal na zakázkách pro film a televizi, ale pak u něj jako u většiny umělců převážila touha živit se volnou tvorbou. Vzhledem k tomu, že pochází z Havířova, měl o výchozím tématu od začátku jasno – atmosféra industriálního Slezska se v jeho tvorbě odráží dodnes.

"Asi každej sochař, malíř nebo designér začínal tím, že si kreslil, maloval, zkoušel různý věci. U mě to nebylo jiný. Všechno, co dělám, je propojený dohromady. Jedna věc roste z druhý. Když udělám 2D koláž z fotky, tak mám později stejně nutkání vymodelovat hlavu, rozřezat ji po svým a vytvořit něco novýho. Je to nekonečnej proces. Jedna věc dává vzniknout dalším."

michal cimala trafačka

Michala nejvíc fascinuje městská poetika a industriál. Slezský kořeny se nezapřou. Zážitky z městské periferie si pak užíval na Trafačce ve Vysočanech i při studiu v Berlíně. Tam ho oslovily bývalý čtvrti jako Prenzlauerberg nebo Fridrishein. Protože to nejzajímavější kolem nás se děje právě na ulici.

"Je to tam venku. Ve sklepech, v bývalých kinech, tyhle místa. Městská periferie a klubová scéna jsou propojený a to nejzajímavější se děje právě na ulici. Různý náhody, nehody, nečekaný věci. Na Trafačce jsme to zažívali pořád – sídliště v kontrastu s přírodou, která obrůstá město. Ten prostor byl k tomu jako stvořenej."

michal cimala trafačka

"Dost mě ovlivnil i Berlín. To je úplná placka, žádnej kopec, žádná vyvýšenina. Za pár hodin to tam celý přejedeš na kole a všechno je tomu uzpůsobený. To město tebou prostupuje, je to úplně přirozený. Základním dopravním prostředkem je starý kolo. V těch punkových čtvrtích se mi líbilo, protože si tam nikdo nedělal hlavu s designem a tak. Cos našel na ulici, to jsi využil. Je to vlastně anti-design – pankáči si vybrali místo, postavili tam bar a hotovo."

michal cimala trafačka

Michal nedokáže říct, jestli je spíš designér nebo hudebník; tyhle věci jsou pro něj navzájem propojený. Proto taky začal vyrábět vlastní nástroje – kytary ze snowboardových prken, železný konstrukce se strunama a podobný věci. Wonderwall se na to zahrát nedá.

Výhodou „snow-kytary“ je fakt, že tělo nástroje tvoří ohebný dřevo, takže můžeš měnit výšku tónu ohýbáním prkna. Základním materiálem jsou nalomený desky, který neustály testování zkušebních jezdců na horách. Ale tím Michal s výrobou nástrojů zdaleka nekončí.

"K hudbě jsem se dostal ani ne jako slepej k houslím, ale přes sochařský experimenty. Napadlo mě, že by bylo dobrý mít vlastní kapelu a svý vlastní nástroje. Tak jsem si je začal vyrábět. Vytvořil jsem kovovou konstrukci, namontoval snímače, natáhl struny. Pak jsem se na to musel naučit hrát. Tyhle nástroje mají třeba jednu nebo dvě struny, ale žádný pražce."

michal cimala trafačka

"K tomu nápadu mě přivedl Lukáš Schröder, kterej vyrábí snowboardy už třicet let. Seženu poškozený prkna, potenciometry, kolíčky a struny z piana. Pak tu kytaru vytvořím prakticky na koleni. Ladění se liší nástroj od nástroje. Je to vlastně takovej tribal punk."

Michalův pracovní den začíná kolem devátý ráno v nuselským ateliéru. Na Trafačce to bylo stejný, i když tam se pořádaly i mejdany. Zbytek jeho staré party tvoří v Holešovicích, v nové galerii, kde přes den najdeš třeba Jakuba Nepraše nebo Honzu Kalába. Nekonečným kalbám už odzvonilo; teď jde hlavně o kvalitu výstav.

"Na Trafačce bylo třicet bytů a v nich třicet umělců. Tam to žilo každej den. Zažili jsme i několikadenní nonstop večírky, kdy jsme se jenom (občas) chodili domů vyspat. Organizovali jsme spoustu mejdanů a pak po nich uklízeli. Bylo to fajn, ale teď už jsem vlastně rád, že to skončilo."

michal cimala trafačka

Nějakých patnáct let zpátky byl Michal mnohem impulzivnější; když ho něco napadlo, prostě to udělal. Nebo se naopak ponořil do vlastních představ o tom, jak to má vypadat, a nemyslel na nic jinýho. Teď už pracuje mnohem organizovaněji – má plán na rok dopředu a jednotlivý díla dodělává postupně.

"Je to postupnej proces. Věcí je hodně, navíc nemám žádnýho asistenta, kterej by mi pomáhal. Když děláš něco velkýho, potřebuješ pomocnou ruku, protože dvoumetrovou sochu sám nepřestěhuješ – ale co se týče práce v ateliéru, jsem nejradši sám. Ujasníš si věci, odhadneš svoje možnosti, máš přehled o tom, co stihneš a kdy to bude hotový."

"Mám třeba spoustu věcí v šuplíku – něco rozdělám a pak mě to přestane bavit, tak to odsunu na neurčito. V tom šuplíku nakonec skončí třeba polovina projektů. Občas mě to samotnýho překvapuje."

michal cimala trafačka

V Michalově ateliéru jsou desítky soch. Železný konstrukce, sádrový odlitky, rozpracovaný koncepty. Dokončit jedno dílo může trvat měsíce. Jeho styl ale zůstává impulzivní – každá hotová socha vypadá, jako by ji vytvořil během několika minut.

"U malých skulptur to jde. V dějinách sochařství se odjakživa dělaly malý modely, protože díky nim jsi schopnej zkontrolovat, jestli ten model můžeš zvětšit a rozmnožit. Mozek, srdce a rozum mají kontrolu nad měřítkem, který odpovídá buď otisku prstu, nebo velikosti ruky. Když otiskneš prst do hlíny, je to hotový – když chceš mít stejnej otisk v třímetrovým měřítku, je to peklo. Musíš najít nějakou rovnováhu."

"Představ si kuchaře, kterej přijde do kuchyně. Dělníka u soustruhu, úředníka u počítače. Všichni mají monotónní, rutinní práci – a sochařina je ve velký míře to samý. Ale když to vydržíš, máš z toho jedinečnej zážitek. Na konci vidíš hotový dílo a víš, že to stojí za to."

michal cimala trafačka

text: Pavla Gabrhelíková
foto: Štěpán Svoboda 

Nejčtenější

Sledování excelentních akcí

„Cože, ono už to bylo?“ Díky možnosti sledovat akce se o všech nově oznámených koncertech, výstavách a festivalech dozvíš včas.

nebo

Tato stránka používá cookies. Uvedením svého věku souhlasíte s užíváním cookies dle zásad uvedených v našich Podmínkách užití stránek.