Masky lepší než photoshop

Alžběta Trojanová, Zuzka "Baty" Cinková a Roman Pivec mají jedno společný: ve virtuální realitě se cítí stejně dobře jako v té skutečné. Rozhodli se proto spojit obě dohromady. O fenoménu cosplay ví z první ruky úplně všechno.

Délka článku: 6 min
Interview

Slovo cosplay se skládá z costume a play: hra s kostýmy. Takhle to vypadá docela jednoduše. Fanoušci anime, fantasy, filmů a videoher se "převlíknou" za svoje oblíbený hrdiny a jedou na sraz (con), kterej pak vypadá jako návštěva Disneylandu pro nerdy. Ve skutečnosti je ale tenhle koníček dost náročnou a nákladnou zábavou, protože předpokládá extrémní cit pro detail, totální ponoření do světa postavy a navrch i slušnou dávku hereckýho talentu.

Oproti Rusku nebo Americe je česká scéna poměrně malá, tahle trojka ji ale má zmapovanou perfektně. Sami totiž patří mezi její nejvýraznější představitele. Alžběta začínala jako Triss ze Zaklínače, Baty se převlíkla za Arwen... a Roman za Rakeťáka. Z Pokémonů. Proč ne.

casplay taalžbeta

Alžběta: "Triss dneska na conu potkáte klidně i desetkrát, ale když jsem začala dělat svůj kostým já, byly na světě dvě. Nikdy jsem ten kostým ale nedokončila. Předběhl mě Microsoft. Poprosili mě, jestli bych neudělala Cortanu. Ta je teda více méně nahá, takže to po kostýmový stránce až tak náročný nebylo."

Baty: "Mě první firma oslovila potom, co jsem vyhrála jednu komunitní soutěž jako asasín ze hry Assassin's Creed. Fotila jsem reklamu do časopisů. Přitom to celé vzniklo tak, že jsem se měla vdávat a chtěla jsem snoubenci ušít kostým, tak jsem nakoupila spoustu látky – a těsně před svatbou jsme se rozešli. Tak jsem si místo toho ušila kostým a jela na con."

Roman: "Já jsem byl na conu poprvý normálně za sebe, jako fanoušek anime seriálů. Přišel jsem tam, viděl lidi v kostýmech a absolutně nechápal proč. Ale líbilo se mi to, tak jsem do toho šel taky."

cosplay

Jak teda vlastně takovej propracovanej kostým vzniká? Samozřejmě je v první řadě potřeba, aby si člověk trochu tykal se šicím strojem a věděl, kam zajít pro materiály. Musí být perfekcionista. A pokud má ještě navíc soutěživou povahu a rád se trumfuje s ostatníma, tím líp.

Roman: "Všechno, co vím, jsem se naučil z YouTube. Základním materiálem jsou pěnový podložky, ale specializovanej obchod v ČR není. V zahraničí máš všechno na jednom místě, tady musíš improvizovat. Víš, že na Karláku je krámek, kde mají všemožný barvy a lepidla; támhle zase seženeš látky, a pěnový podložky nebo termoplast objednáš doma na netu. Je to docela náročný na čas a je to trochu stres."

Alžběta: "Z videa to třeba vypadá jako brnkačka, ale pak se do toho člověk dá a zjistí, že vůbec. Nejhorší je, když vymyslím nějakou výrobní metodu a v půlce kostýmu zjistím, že to takhle nepůjde. Takže v podstatě vyhozenej čas a materiál. Pak ti nezbývá než nakoupit znova a začít zase od nuly."

cosplay ta  alžběta

Baty"Podle mě záleží na tom, jak člověk dokáže posbírat různé materiály. Když se blíží deadline a vím, že si musím pohnout, zaplatím cokoliv, abych to stihla včas. Člověk musí být fakt zažraný a brát to jako vášeň. Už proto, že ty kostýmy se strašně rychle ničí – jednou jedeš na con, vrátíš se domů a můžeš hned začít opravovat."

Alžběta: "Ono se to hodně odvíjí od toho, proč vlastně cosplay děláš, co od toho očekáváš, jaký máš cíle. Jsou lidi jako Roman, kteří soutěží, jezdí do zahraničí a shání kontakty na Gamesconu, a pak spíš takoví ti rekreační fanoušci. Ti si vyrobí kostým, protože je to prostě baví, jedou na con jen tak pro zábavu a nemají potřebu nějak to dál hrotit."

Roman: "Když to bereš vážně, tak ti česká scéna bude malá. Tady je největší Animefest, kam chodí tři a půl tisíce lidí – což není málo, ale na Japan Expo v Paříži jich je sto dvacet tisíc. Ne že by se tu dělalo málo akcí, těch menších conů je spousta, ale prostě to tolik netáhne."

cosplay

V okamžiku, kdy začala celá západní polokoule žít na internetu, se z cosplay – stejně jako prakticky z čehokoliv, čemu se věnuje dost lidí – stala potenciální kariérní dráha. Co se autorských práv týče, firmy "vlastnící" dané postavy to většinou moc neřeší. Berou to jako reklamu, kterou jim někdo dělá s láskou a zadarmo. I když to samozřejmě neplatí univerzálně.

Alžběta: "V zahraničí jsou profesionální cosplayeři, kteří se tím normálně živí. U nás ne. Firmy si někoho občas najímají na akce, ale to není žádná kariéra. I když to zní tvrdě, znamená to v podstatě dělat jinak oblečenou hostesku. Ale v zahraničí si lidi jinak vydělávají třeba na Patreonu, nebo prodávají svoje fotky. I když tam už ale může být problém s právy."

Roman: "Z toho se ale vyvlíkneš kouzelnou frází: 'Postava vznikla na motivy XY'. A je to. Tyhle věci u nás lidi moc neřeší, dělají to hlavně pro zábavu, ale myslím, že touha uspět je zakořeněná v každým. Nemusí jít nutně o nějaký miliony, ale třeba o vstupenky zdarma nebo zaplacený materiál. Jinak jo, v zahraničí se cosplayer může uživit, ale zase je tam nesrovnatelně větší konkurence."

cosplay ta alžběta

Baty"Jako každý koníček má i cosplay svou komunitu. A tahle komunita je jedna z nejhorších, jaký jsem kdy potkala. Obrovskou část tvoří hejty na netu: 'Tadyhle ti chybí jizva, tenhle kostým je nedokonalej, tamta holka je na tu postavu moc tlustá...' Přitom na zahraničních stránkách se lidi normálně navzájem chválí."

Alžběta: "Češi jsou totiž experti na všechno. Ono ani v tom zahraničí to není tak slavný, je to pořád umělecká činnost, můžeš si tím vydělat, pořádají se soutěže... ta atmosféra je prostě kompetitivní. 'Jakto, že si tahle firma vybrala támhletu holku a ne mě?!' A tak."

Roman: "Problém je, že lidi závidí, ale vůbec neví co. Vidí holku vyfocenou na nějakých stránkách a závidí, že je jakože slavná. Přitom ona z toho třeba nemá vůbec nic, jenom dobrej pocit a pár lajků na Facebooku. Proto radši jezdím na cony ven, kde mě lidi osobně neznají. Moje dílo jo, ale ne mě jako člověka."

cosplay

Tahle vyhrocená, soutěživá atmosféra uvnitř komunity se odráží i v úplně základních věcech – třeba jestli je "správný" si kostým nebo jeho části kupovat hotový. Spousta cosplayerů zastává názor, že by si člověk měl vyrobit úplně všechno sám. A pak je tu vžití se do role: Kdyby se na conu potkali Harry Potter a Voldemort, nejspíš by po sobě okamžitě začali metat dřevěnýma klackama.

Alžběta: "Naposledy jsem na sobě měla kostým ze Zaklínače. Ta postava má kroužkovku na celým těle. Přišla za mnou holka a ptala se, jak dlouho mi to trvalo vyrobit, tak jí říkám, že jsem to nedělala sama, nejsem magor. Koupila jsem si ji a pak upravila tak, aby to sedělo. Pohrdání v jejím pohledu bylo neuvěřitelný."

Roman: "Já všechno normálně přiznávám. Některý moje kostýmy jsou třeba kooperací několika lidí, ať si o tom říká kdo chce co chce. Já si ten kostým užívám, baví mě to a o to jde. I když mám na sobě legíny. Nenarazil jsem na to, že by někomu vyloženě vadilo, že si všechno nedělám sám."

cosplay

Fantazii se meze nekladou, takže na conu je možný potkat prakticky jakoukoliv postavu. A občas to ani nemusí být postava jako taková. Kluci převlečený za holky (a obráceně) už dneska asi nikoho nešokujou, takže je potřeba jít o něco dál: třeba míchat různý vlivy dohromady. Nebo převést do reality čtvrt století starou grafiku.

Alžběta: "Znáš The Sims? Jak tam mají postavičky nad hlavou zelený krystaly – no, když se nějaká postava sprchuje, má tělo jakože rozkostičkovaný na pixely – tak třeba i to měl někdo jako kostým. Včetně toho krystalu a pixelů. Potkáš ale třeba i Batmana ze starýho Japonska. Nebo viktoriánskýho Batmana. Nebo steampunkovýho Batmana."

Baty: "Mash-up několika různých postav ze Star Wars, kombinace všech postav Johnnyho Deppa, Hello Kitty Batman..."

Alžběta: "Ke cosplay patří i hraní – to je to play v tom názvu. Takže třeba někdo i jako Batman mluví, má nastudovaný pohyby. Prostě tu postavu fakt hraje. Na to já ale nejsem. Baví mě víc kostýmy samotný – i když samozřejmě ta postava mi musí být sympatická i povahou. Nakonec když už ten kostým mám dělat několik měsíců… tak ať je to někdo, kdo je mi milej."

cosplay ta alžběta

Délka vytvoření jednoho kostýmu se dost liší. Alžběta s Baty si často nechávají práci na poslední chvíli před odevzdáním, kdy potom nedělají nic jinýho, Roman pracuje pravidelně. Celkově to může zabrat dva dny, ale klidně i půl roku. Romanův současnej kostým "sežral" nějakých 500 hodin práce. Občas se ale ukáže, že ani takovej cit pro detail ve výsledku zkrátka nestačí...

Roman: "Byl jsem na soutěži, kde se bodovalo i chování postavy. Vlítnul jsem před porotu, která tu moji postavu ani neznala, řekl jsem její nejznámější hlášku a oni nereagovali. Tak jsem se na to prostě vykašlal, protože nebudu šaškovat s monologem, i když ztratím body. Jinak ale nemám problém vylézt na pódium nebo se před dětmi chovat jako opravdový rytíř."

Baty: "Já s tím problém docela mám. Kdybych měla vylézt na pódium před tisíc lidí, nedala nedala bych to, nedokážu se do postavy v této situaci pořádně vžit. Ale když se procházím po conu, třeba jako Catwoman, tak si to vyloženě užívám a baví mě to."

cosplay ta alžběta

Text: Pavla Gabrhelíková
Foto: Štěpán Svoboda + archiv AT, ZC, RP 

Nejčtenější

Sledování excelentních akcí

„Cože, ono už to bylo?“ Díky možnosti sledovat akce se o všech nově oznámených koncertech, výstavách a festivalech dozvíš včas.