Byli jsme na wrestlingu ve Všetatech

Wrestling je jedna z těch věcí, který si tak nějak automaticky spojujeme s USA. Hulk Hogan, The Rock, ten film s Mickey Rourkem a tak. Jenže co když vám řekneme, že podobná grupa nadšenců funguje i ve středních Čechách?

Délka článku: 5 min
Interview

Sokolovna Všetaty není zrovna obvyklý místo pro sobotní odpolední výlet. Klasická tělocvična, nahoře hospoda, kolem baráku mrtvolnej klid. Jenže uvnitř už stojí postavenej ring, ve kterým se rozcvičuje několik mladejch zápasníků. Vítejte ve světě českýho wrestlingu.

_MG_3611-1--original

Všechno je připravený k velkolepýmu zahájení šesté sezony VcV, jediné české organizace, která se 'americkýmu' wrestlingu naplno věnuje. VcV znamená Vítězství, Cit, Vášeň. Největším tahákem má být návrat Démona, zápasníka s urostlou postavou, kterej se v civilu jmenuje Jirka. Normální chlapík. Dokud nevleze do ringu, ve kterým ožívají dětský sny o superhrdinech a padouších.

Démon: "Začalo to ve třetí třídě, když jsme na PlayStationu hráli Wrestling. Pak jsme koukali na videa, sháněli kazety, chytali programy v televizi. Chvaty, který jsme odpozorovali, jsme pochopitelně hned zkoušeli na sobě. Nejdřív to byla sranda, pak jsme vyrostli, sehnali si ring a teď jsme tady."

Bum!

Vedle Démona se připravuje i Sebastien aka Seba. Na programu jsou tři zápasy a právě on nakonec vyhraje ten poslední. Ví to předem, protože wrestlingový zápasy mají normálně napsaný scénáře. Samozřejmě že to neprozradí. Tohle brutální divadlo mu přirostlo k srdci až moc těsně na to, aby takhle chvíli před zápasem vyžvanil jeho rozuzlení.

Seba: "Když jsem viděl wrestling poprvý, přišlo mi to jako nehorázná šílenost. Postupem času jsem do toho pronikal čím dál víc a začalo mě to bavit. Měl jsem jasno. O VcV jsem něco slyšel, ale měl jsem za to, že to jsou kluci, kteří blbnou na zahradě v trávě. Pak jsem zjistil, že mají ring. A vystoupení. A tréninky. Tak jsem se s nima spojil a za měsíc už jsem měl první show."

_MG_4035-original

Zní to jako výmluva z nějakýho devadesátkovýho sitcomu: "Sorry, dnes nemůžu, jedu na wrestlingovou show do Všetat." Ještě během rozcviček v prázdný tělocvičně jsme na vážkách, protože nemáme sebemenší ponětí, jak taková akce bude nakonec vypadat. Jenže na zápase samotným už vládne poměrně slušná bojová atmosféra. Tolik lidí jsme nečekali.

Démon: "Počet obdivovatelů se pořád zvyšuje. Obecně nejvíc fanoušků chodí tady ve Všetatech, kolem Mělníka, v Praze. Je ale i spousta těch, kteří jedou někam na fesťák jen proto, že tam vystupujeme. A pak se ptají, kde nás uvidí příště."

"Sezona v tuhle chvíli trvá přes léto, vystupujeme většinou venku. Do budoucna bychom se ale chtěli přesunout do hal, vypadá to víc profi a nemusíš spolíhat na počasí. A nedělíš se o pozornost s lidma, kteří přišli jenom na pivo a klobásu a wrestling je nezajímá."

_MG_3634-original

Největší problém stran diváckýho zájmu je dodnes v tom, že wrestling spousta lidí nevnímá jako 'opravdovej' boj. Ostatně je to pořád kombinace MMA a divadla, která má předem danej začátek, průběh i konec. V USA to všichni dávno ví, u nás je tahle zábava ještě na začátku. Jenže pak vidíš, jak chlápek v doktorským plášti přetáhne Démona železným žebříkem a skočí mu na záda, a dojde ti, že tady se na žádný úlevy hrát nebude.

Seba: "Fanouškovská kultura je trošku problém. Lidi tady wrestling prostě nesledujou. Fanoušky si musíme vychovat, což je běh na dlouhou trať. Máme jinou mentalitu, chybí tu tradice. Zároveň ale poznáš lidi, kteří sledujou americký soutěže jako WWE. Fandí, skandujou, jsou zvyklí rozeznávat záporáky, klaďase a charaktery vůbec. Místní ti zatleskají za pěknej chvat, ale nesledujou příběh. Ale zlepšuje se to."

_MG_3931-original

Wrestlingová persona je pro každýho zápasníka takovým schizofrenním já. Jakmile vstupuješ do ringu, dáváš najevo svoji odvrácenou stranu. Převlíkneš se do tý role a odhazuješ zábrany. Pro většinu wrestlerů nejsou jejich charaktery náhodný, ale naopak mají pevnou symboliku.

Démon: "Většinou je charakter persony spojenej s osobním životem zápasníka. Moje postava se formovala pomocí chvatů, který jsem od začátku cvičil. Někdo má rád Jamajku, tak se z něj v ringu stane bojující rastaman. Když to chceš zahrát dobře, musí to být přirozený. Já bych třeba nemohl být diskant, kterej se točí na hlavě. Já jsem Démon."

l3Ucxrlap5EwFrqqk.gif

Seba: "Já se nechal inspirovat svým oblíbencem v americkým wrestlingu. Jeho charakter se mi líbil v tom, že sice není zdaleka nejsilnější ani nejatletičtější, ale zato je vyčůranej. Stejně jako já. Líbí se mi, že můžu zveličovat a napínat do extrémů právě ty vlastnosti, který normálně ustupujou do pozadí. V reálným životě si jen něco pomyslím a nechám si to pro sebe. V ringu si prostě otevřu hubu na kohokoliv."

_MG_3862-original

Démon: "Není to ale jenom o postavách. Aby show fungovala, jak má, musí mít svoje rituály. Každej má svůj nástupní song, každej se na scéně objevuje jinak. Když začne hrát moje hudba, přestávám být Jirka a stávám se Démonem. Vypnu. Jsem někdo jinej. Vtipný je, že se to občas stává i mimo zápas, když s klukama jen tak blbneme venku. Protože Démon je i v civilu mojí součástí. Proto ta postava funguje. Cítím ji. Znám ji."

Seba: "Jestli mimo ring někdy přepnu do svý wreslingový persony? Stává se to. Spousta zápasníků se snaží odlišit osobní charaktery od těch wrestlingových, ale já to tak nemám. Nejsem herec, kterej v jednom filmu hraje Iron Mana a v dalším nějakýho úředníka. Já hraju sám sebe, akorát to přeháním. Když scénář potřebuje záporáka, zveličím svoje negativa, a obráceně."

_MG_3666-original

Přestože kluci z VcV nejsou profíci, trénink rozhodně neflákají. Ono by to jinak ani nešlo. Když kašleš na posilku, neběháš a nemáš výdrž, nemůžeš v ringu vydržet. I na týhle úrovni je profi přístup důležitej. Zvlášť když mají Démon a spol. reálnej cíl: podívat se se svojí show do zahraničí, ideálně do Německa, Maďarska nebo Polska.

Démon: "Profi scéna jsou pořád jinde. Mají pravidlo, že 90% je improvizace a 10% scénář. My to zatím máme naopak, tolik improvizovat nezvládneme, bylo by to nebezpečný. Někdy se ale stane, že si někdo v ringu vymyslí něco navíc. Proto tam musí panovat určitá chemie, zápasníci se musí znát, musí být schopní spolu rychle a nenápadně komunikovat. Když to nezvládnete, v lepším případě to bude vypadat blbě. V tom horším si někdo ublíží."

l3Ucs4lYuqNTnvQdO.gif

Seba: "Není to sranda. Nikdy nevíš, jestli z ringu odejdeš po svých. Riskuješ. Stačí malá nepozornost. Scénář je možná vymyšlenej, ale pády reálný. Jenže pořád platí, že na tyhle věci prostě nesmíš myslet. V ringu jsi zvíře, necítíš bolest. Kdybych si urval koleno, zaimprovizuju. Domluvím se s parťákem a ukončíme to tak, aby to sedělo do děje a divák nic nepoznal. Dokud jsi v ringu, nesmíš opustit charakter. Za žádnou cenu."

_MG_4296-original

Text: Pavla Gabrhelíková
Foto: Lukáš Kellner + Trisha

Nejčtenější

Sledování excelentních akcí

„Cože, ono už to bylo?“ Díky možnosti sledovat akce se o všech nově oznámených koncertech, výstavách a festivalech dozvíš včas.