V Papírně jseš automaticky jako doma

Jana Pakočka, naše recenzentka v terénu, se tentokrát vydala na pivo do Plzně. První zastávka: Klub Papírna a jeho industriální romantika.

Délka článku: 2 min
Blog

V Papírně jsem se octla v pracovním týdnu (a v pracovní době), ale to nakonec vůbec nevadilo. Kdybych si chtěla v Plzni najít kluka, tak bych určitě šla sem. Pokud bych se teda na poslední chvíli nerozhodla, že chci spíš fortelnýho pivovarníka. Ale i v takovým případě je klidně možný, že bych na něj narazila zrovna tady.

lokace

Nejdřív jsem se trošku bála, že tuhle plzeňskou oázu fakt nenajdu. Cestou podél řeky jsem potkávala maminky s kočárkama i týpky, ze kterých šel regulérní strach, cirkus sponzorovanej Agrofertem i nadjezd na dálnici. Cestu do Papírny ale znali všichni.

Našla jsem ji za ulicí připomínající romský ghetto a náměstím se základkou. Za devadesátkovým architektonickým opusem na téma 'diskotéka a pizzerie v jednom'. Pomohla mi i paní trafikantka, která ve svým tabáčku poctivě čadila Petry a hodila po mně jedno vizionářské, zpruzené a monotónní “Tutam za rohem“.

02

Vtipný je, že celej areál ještě pořád napůl funguje jako industriální prostor. Musíte projít vrátnicí a možná se vám poštěstí minout se s nějakým náklaďákem. Jakmile ale vejdete dovnitř, okolní Plzeň se mění na Plzeň 2.0. Můžete sem zaplout nejen na čepovanej eXcelent, ale klidně i na boží kafe.

Prostornej loft s patrem, hipsterský limonádičky, kafíčka, pivíčka a menu pro alternativní umělce i rozmlsaný vegany vytváří místo, kde se daj trávit celý hodiny. Můžete tady pracovat, nebo se jen tak válet. Koukat se z velkých oken nebo hypnotizovat obsluhu, jak šlehá mlíko do kafe. Místa je tolik, že vás nebude rušit ani parta lidí u jinýho stolu. Pokud teda nezačnou zničehonic všichni hrát na saxofon.

03

Tohle je přesně jeden z těch podniků, kde máte pro obsluhu jenom slova uznání. Zatímco totiž do jinejch hospod chodí většinou jeden typ lidí, tady to místy vypadalo jako v úle: kluci v montérkách, paní cukrárenskýho typu (dvě kávičky a laskonky), studenti, puberťáci. A to za jedinou hodinu. Obsluha ani nemrkla a nakonec mi ještě jako Pražákovi trpělivě vysvětlila cestu na autobusák.

04

Co se nějakýho párty potenciálu týče, v úterý odpoledne spíš spal. Někde pod barem, pod velkou ručně psanou cedulí s nabídkou drinků. Nepochybuju, že kdybych tady zevlila ještě pár hodin, tak se protáhne, zívne a probudí se k životu.

Pořád ale platí to, co jsem říkala na začátku – tohle vypadá jako místo, kde se může stát vlastně cokoliv. Třeba tady někdo napíše svůj velkej román nebo zažije nejlepší večírek svýho života. A vůbec, když už jsem v Plzni našla místo, kde maj veganský dorty a dělají flat white se sójovým mlíkem (kdo je bez viny, ať hodí kamenem), proč bych si tu nemohla najít manžela?

Nejčtenější

Sledování excelentních akcí

„Cože, ono už to bylo?“ Díky možnosti sledovat akce se o všech nově oznámených koncertech, výstavách a festivalech dozvíš včas.